pondělí 3. dubna 2017

Po zrušené trati, a ještě dál

Hurá, jedu ven! Lucka nadhodila vandr na sever Plzeňska, nakonec to vypadá, že budem 3 ženský: krom mě, Šmidla s Luckou.  Budem vyrážet v sobotu ráno z Plzně...
Moc jsem toho nenaspala, bála jsem se, že nevstanu včas na vlak směr Západ,a taky jsem se vlastně dlouho balila. Vlak jsem nakonec stihla na pohodu. Problém s časem nastal znovu v Berouně, kde nám tak trochu klekla mašina, a jen tak tak jsme doháněli zpoždění, navíc jsem si popletla čas srazu na autobusáku, takže strach, že mi ujede bus i s holkama se celkem rychle vystupňoval. Všechno se nakonec celkem zadařilo, nakonec jsem se stihla i trochu učit anču a nakoupit v nedaleké Žabce.

Šmidla kvůli práci musela jet domů na Slovač, a tak dopravce odvážel směr sever jen mě a Luci.
Na poslední chvíli jsme i trochu pozměnily plán, a vyrazily na zrušenou trať Mladotice-Kralovice se zastávkou Trojany. Cestou jsme probraly novinky, prodíraly se skrz husté houští, smažily jsme se na silnici.
Trať nás nakonec zavedla k bývalému klášteru Mariánská Týnice. Teprv tam nám atmosféra a prodavačka vstupenek vlastně prozradily, že je apríl. I díky tomuhle svátku všech vtipálků tam probíhala komentovaná prohlídka, která se týkala nejen samotného kláštera, ale i velikonočních zvyků, řemesel apod. Jako architekt na něm pracoval samotný Santini.

Vzhledem k pomalému tempu na trati a času v Klášteře, jsme si busem zkrátily cestu k Javornici, a v Kožlanech se stavili na kofole. Původně jsme chtěli spát na Angerbachu, ale nakonec jsme se vrátily kus proti proudu, na krásnou louku, na kterou nesměřovalo pohled tolik chat a usnuli pod krásným smrkem, který nás přikryl, před tou přeháňkou jak peřina.
Zbytek našeho putování, nejlépe popíšou fotky...

Žádné komentáře:

Okomentovat