...a přitom by ho mohlo být dost, kdybych nebyla v některých věcech tak moc umanutá. Člověka najednou v určitém bodě života zahrnou povinnosti, musí řešit svou existenční stránku sám za sebe, a postupně se chystá, že i za někoho dalšího, ať už v daleké nebo blízké budoucnosti. Prostě to tak v jednu chvíli je.
Jenže se přiznám, jsem ráda, že to přišlo celkem brzo. Zatímco někteří kamarádi a kamarádky ještě studují, mají možnost si ten čas trochu víc naplánovat, tak já musím řešit drobnosti všedního života, jídlo, praní, žehlení, uklízení, práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat